V neděli 6. října budete opět pořádat prohlídku bývalého Fezka Na Dubovci. Proč tuto akci opakujete?
Domnívám se, že je to opomíjená a přitom klíčová budova, která charakterizuje dějiny města Strakonic. Chceme na ni dlouhodobě upozorňovat jako na důstojný symbol Strakonic, které své industriální dějiny v posledních letech zanedbává a historii a kulturní život staví na bezpohlavním a bezpečném folkloru. Dějiny města jsou přinejmenším v posledním století průmyslové, ve Strakonicích a okolí stále žijí tisíce lidí, kteří prožili půl života v továrně. Navíc všude ve světě zažíváme zájem o industriální architekturu. Investuje se do ní, nacházejí se pro ní nové funkce a může vykazovat zisk. U nás připomeňme areál Dolních Vítkovic, který se v rukou osvíceného a praktického investora stal s přispěním špičkových českých architektů novým kulturním a společenským centrem Ostravy. Kolik měst má, jako Strakonice, v centru mezi náměstími továrny a kolik měst má další fabriku minutu chůze od středověkého hradu a kláštera u řeky? Co působí jako handicap má obrovský potenciál.
Co si slibujete od pořádání těchto akcí?
Přál bych si v prvé řadě, aby přádelnu nikdo nezboural. To je první priorita. Na opačném pólu stojí vize fungujícího multifunkčního domu, kde může být muzeum průmyslu, galerie, bydlení, kanceláře, služby, malá výroba, místnosti pro komunitní život atd. Živý dům v centru města. Obecně se snažíme našimi akcemi poukázat na nevyužívané možnosti, které město má na poli architektury a kultury.
Co nového tu návštěvníci uvidí nebo mohou zažít?
Především zažijí samotný dům a jeho úžasnou polohu. Mohla by to být jedna z nejlukrativnějších parcel ve městě. Když bych mohl, hned bych tam bydlel. Okny nebo ze střechy vidíte celou realitu města. Dějiny jako na dlani: Hrad na jedné straně jako symbol síly a duchovnosti města ve středověku. Přes Volyňku dějiny posledních padesáti let. Panelové sídliště a nákupní centra postavená na zbořeném židovském městě. Most, který radikálně porušil starou a spletitou zástavbu podél řeky. Na jih je teplárna a za ní Šumava. Ten výhled nabízí všechny kladné i záporné stránky města. Na architektuře se mi líbí, že je dokonalým důkazem dobového myšlení, priorit a schopností. Stačí si položit prostou otázku: Co se postavilo za poslední dvě dekády a porovnat například s třicátými, padesátými nebo sedmdesátými lety minulého století.
Program uvnitř sleduje výše uvedená témata. Pomocí zážitků a informací upozorňujeme na potenciál budovy. Prohlídku povede Dušan Řezáč v rámci celorepublikového Dne architektury. Návštěvníci si prohlédnou výstavu výsledků jarního workshopu mladých architektů na téma revitalizace areálu Fezka Na Dubovci. Zásadní bude přednáška arch. Dušana Řezáče o kvalitních přestavbách industriálních areálů. Fotodokumentaci uměleckého díla Petry Lacinové, které vzniklo na střeše budovy. Projekci fotografií od studentů fotky z Ostravské univerzity, kteří fotili interiéry přádelny. Na střeše bude mít hnízdo Petra Lacinová, která návštěvníky vyfotí se siluetou města. Abych nezapomněl, přijďte už v sobotu 5. října. Až se setmí. Je přichystaná video projekce Ateliéru Libušín na fasádu Fezka Na Dubovci, kterou zařídil Martin Vadlejch.
Fotografická atrakce Petry Lacinové bude zpoplatněna? Pokud ano, kolik to bude stát.
Cena bude velmi sympatická , stejně jako fotografka.
Bude mít tato akce návaznost na další?
Ano, chceme dál pokračovat například v propagaci industriálního dědictví města.
Jaké ohlasy jste zaznamenaly na vámi pořádané akce. Podařilo se díky nim něco změnit?
Minimálně jsme se změnili my sami. Uvědomili jsme si, že změny, kterých chceme dosáhnout, stojí čas a velkou energii a tak jsme zvolnili. Pár lidí jsme inspirovali k větší osobní aktivitě, uvědomili si, že pokud něco chtějí dělat, nemohou od druhých očekávat, že to udělají za ně.
Reagují nebo začali s vámi spolupracovat investoři nebo radnice?
Investoři prozatím nespolupracují, protože jsme v začátcích a zatím jsme je neoslovili. Objevilo se několik nabídek ke spolupráci od opozičních politických stran nebo těch, které si svůj vstup na scénu připravují. S radnicí jsme prozatím spolupráci nenavázali. Ale byli bychom za ni rádi, pokud najdeme společné cíle a doufám, že tou spojnicí může být industriální dědictví.
Jaké další plány má sdružení Oživme si Strakonice?
Dlouhodobě měnit pohled na město, jeho dějiny i budoucnost. Jakým způsobem? Konkrétní příklad: V zimě přijedou na týden studenti pražské Akademie výtvarných umění z ateliéru Tomáše Vaňka. Jsou to budoucí sochaři a konceptuální umělci. Chceme je poprosit, aby se na město podívali zvnějšku, trošku nahlédli jeho specifika a aby vytvořili nové vize pro sochy (a nemusí to být hmotné objekty) ve veřejném prostoru. Domníváme se, že Strakonice jsou jistým způsobem uzavřeným ostrovem a chceme aby byly konfrontovány s názory “cizinců”. Doufáme že dojde k zajímavé interakci. Chceme požádat radnici o podporu, neboť pro město může být přínosem spolupráce s nejdůležitější uměleckou školou v Čechách.
Jan Freiberg (*1976). Kurátor současného umění, fotograf. Vede Galerii Na shledanou, učí dějiny fotografie na Střední umělecko - průmyslové škole sv. Anežky v Českém Krumlově. Spoluiniciátor aktivity Oživme si Strakonice. Zajímá ho, jak funguje město a lidé společně jako živý organismus. Žije v Praze a sporadicky ve Strakonicích.
